7.etapa - Fuente de Cantos – Zafra -31.3.2010 - 26,3 km
Včerejší noc byla nádherná. Zúčastnil jsem se překrásného velikonočního průvodu od jeho samotného zrodu a to od deváté hodiny večerní až do půlnoci, kdy průvod ještě nekončil, ale já byl již unavený. Bylo to tolik zážitků a postřehů, že jsem se rozhodl se ještě pro porovnání zúčastnit těchto průvodů ve větších městech, konkrétně v Zafře, cíli mé dnešní etapy a dáli Pán Bůh zdraví, tak bych chtěl dojít do velkého pátku do Meridy, kde bude také určitě něco k vidění. Budu se tedy snažit toho zmapovat co nejvíce.
Dnes jsem vyrazil poměrně pozdě, ani jsem netušil, že to dnešní penzum tak zvládnu. Jednak jsem byl utrmácen po včerejším chození s průvodem po městě a jednak jsem měl ještě koupenu za 2 eura snídani a tak jsem na ní šel do hezké jídelny, která byla součástí Albergue. Popravdě řečeno, poměr cena – výkon nic moc. Dva tousty, jedno malé máslíčko a jedna marmeláda v plastové vaničce a čaj, anebo káva. Poté jsem si šel ještě něco vyřídit do místní bibliotéky. Ne, že bych četl španělské romány, ale bibliotéky jsou místa, ve kterých se můžete připojit zdarma k wifi, máte – li vlastní netbook, či notebook, anebo zdarma surfovat na internetu na počítačích, kterých je tam většinou dostatečný počet. Mají otevřeno většinou do 20.00 a během odpoledne dodržují jako většina jiných podniků odpolední siestu.
Dnes jsem se kupodivu dostal do tempa a během 4 hodin chůze jsem urazil prvních 20 kilometrů, dal jsem si lehčí oběd a posléze jsem došel během další hodiny a kousek zbytek etapy. Dnešní cesta měla opět jiný charakter. Šel jsem větší kus cesty mírně zvlněnou nížinou a v dáli se tyčily další kopce, které mi silně připomínaly pohled na české středohoří od Mělníka. V dnešní etapě mě provázely nejdříve obilné lány, poté se objevila další plodina, vinná réva střídaná olivovými háji. V některých místech byl tento porost smíšený, vždy několik lích vína a řada olivovníků.
Na vinicích právě probíhal jarní střih. Zaujalo mě, že většina vinné révy byla na velmi malém kmínku a bez jakéhokoliv vedení. Cesta byla dnes též zpestřena několika brody, dva z nich byly poměrně obtížné. Zvláště ten první z nich, protože se k potoku, který bylo třeba přebrodit muselo přejít přes bahno a po přebrodění bylo bahno též všude, kam se došláplo. Docela jsem si nabral do bot, ale byl jsem na tom lépe, než 2 Francouzsky, které tam zapadly téměř po kolena. Boty jsem si částěčně vyčistil chůzí ve vysoké trávě a o definitivní očistu se postaral další brod, ve kterém jsem spadl z kamenů, po kterých jsem jej přecházel do vody. Příroda mi tedy pomohla sama.
Dnešní etapa byla dále jiná v tom, že jsem celý den nešel pustinou, ale procházel jsem dvěmi menšími městy. První z nich se jmenovalo Calzadilla de los Barros. Město dělalo čest svému jménu, neboť barů tam bylo požehnaně, dalším městečkem po cestě bylo Puebla de Sancho Peréz. Sem jsem došel tzv. na jeden zátah a dal jsem si lehčí oběd - rybu a jedno pivo na posilnění a pak mě čekala cílová rovinka, 6 kilometrů do Zafry. To je zatím největší město na mé trase, které jsem navštívil, pominu-li můj výchozí bod – Sevillu.
Albergue jsem našel poměrně snadno, je blízko u centra – za 10 EUR, není to takový luxus, jako včera, ale je zde vše opět čisté a nemusím ani vytahovat z batohu spacák, protože jsou zde čistě povlečené postele a připravena přikrývka, kterou zde na rozdíl od našich peřin tvoří prostěradlo a deka. Sprcha je na pokojích oddělená zástěnou. Pokud jde o mé dnešní pocity, řekl bych, že psychicky jsem na tom stále dobře. Jsou to zajímavé dny. Člověk má stále jako hlavní cíl pro daný den, aby došel, a vše ostatní jde jaksi stranou. Fyzicky jsem na tom rozhodně daleko lépe, nežli na začátku, kdy jsem musel dělat časté přestávky. Nohy mě poslouchají a puchýře se zatím již nedělají. Největší problémy v tomto směru jsem měl též v prvních dnech. Jedinou achilovou patou je mé pravé rameno, které dře pravý popruh batohu. Doufám, že mi to vydrží až do cíle.
Předchozí Seznam etap Následující
(c)